Dva dopisy k betonárně. Co si o tom myslet?

Také se vám tento týden objevili ve schránce dva protichůdné dopisy ohledně betonárny?

Pokusím se odhlédnout od osobní roviny v nich obsažené a ověřit či okomentovat věcné argumenty, které se v nich vyskytují. Udělejte si názor sami a přijďte ho vyjádřit v referendu, které se koná 20. a 21.10. společně s parlamentními volbami.

P.S: pokud byste v textu narazili na nějakou nepřesnost či zavádějící informaci, napište mi a rád to případně opravím. Snažil jsem se to psát pokud možno věcně a nestranně.

Tímto také volně navazuji na článek "Jak budu volit v referendu "Stop betonárce" a proč".

---

Dopis p.Sklenáře má za cíl, abychom v referendu "Stop betonárce" zaškrtli ANO - tedy aby proces schvalování betonárny byl ukončen.

Argumenty v dopise:

• Reference na betonárnu z Prahy 20, je snad již posledním "zoufalým" pokusem přesvědčit veřejnost o účelnosti a prospěšnosti plánované betonárny v Dobřejovicích. Nicméně děkuji p. Kappelovi za názorný příklad postupu investora betonárny v návaznosti na to, z čeho mají občané naší obce největší obavy. Betonárna Horní Počernice má kapacitu výroby 40 m3 za hodinu (tj. méně než polovina té co má stát u nás), tak v době záměru výstavby uvedla odhad výroby 9 000 m3 za rok. V roce 2008 požádala o navýšení výroby se stávající technologií a na původní rozloze na 105 000 m3 (tedy 11 x vyšší)!!! A světe div se, i při 11ti násobném zvýšení výrobní kapacity nebyl dále posuzován vliv na životní prostředí. Krásný příklad, jak obejít proces EIA a po postavení betonárny si navýšit kapacitu výroby z 5% na 55%. Malý výpočet při stejných číslech je, že v našem případě by se jednalo o nárůst z 15 000 m3 za rok, na 165 000 m3 za rok což už nejsou desítky, ale stovky nákladních aut denně a spotřeba podzemní vody v desítkách tisíc m3!!!
• Tohle mi přijde nejsilnější argument v obou dopisech. Jak jsem již psal v předchozím článku, kapacita výroby je parametr, který nejvíce ovlivní vliv na naše životní prostředí (vodu, dopravu, prach, hluk). Přiznám se, že jsem si myslel, že kapacita uváděná investorem je sice podhodnocená, ale odhadoval jsem, že finálně to může být tak 2x tolik, než je uváděno. Příklad z Počernic ale ukazuje, že reálně může dojít až k 11ti násobnému nárůstu. Je to pro mě překvapení, ale taková už je praxe. Pokud by teď u nás betonárna vznikla, bude velmi problematické (až nemožné) zabránit případnému razantnímu navýšení kapacity, dopravy, hluku, prachu..... Ty dokumenty o navýšení jsou oficiální a pravé: viz: Portal EIA a Závěr zjišťovacího řízení
• K dopravě z betonárny v Horních Počernicích snad jen tolik, že možnost vjezdu míchaček do Horních Počernic po ulici Ve žlíbku je zcela nemožná z důvodu nízkého podjezdu železniční tratě. Z tohoto důvodu je doprava řešena výhradně na/z exitu 3. dálnice D10. 
• Pravda: viz strana 11. textu oznámení záměru: "...veškerá doprava ze zóny (stávající i budoucí) bude vedena mimo stávající obytnou zástavbu směrem k silnici R10 (I/10), komunikace směrem do místní části Horní Počernice je pro TNA neprůjezdná (podjezd pod tratí ČD je příliš nízký) – nebude pro dopravu surovin a betonu využívána (ani jej nelze z technických důvodů použít)."
• Umístění betonárny Horní Počernice je na rozdíl od té plánované u nás umístěna v obrovském technologickém parku (bývalý areál vojenských staveb) mezi několika desítkami výrobních a skladových hal. Okolní výstavba je chráněna především množstvím hal, ale také železniční tratí. 
• To je pravda. Stačí se kouknout na mapu.

• Starostovi obce p. Kappelovi bylo usnesením ZO uloženo zajistit zákonné požadavky pro konání místního referenda ve schváleném termínu. Mezi jednu z důležitých podmínek je především splnění ohlašovací povinnosti ... Tuto povinnost, ať už úmyslně či nikoliv, p. Kappel nesplnil.
  • Podle všeho pan starosta opravdu potřeboval, aby mu tato povinnost byla iniciátory připomenuta. Dnes už je snad vše v pořádku a referendum proběhne....
• Starosta p. Kappel dne 3.10.2017 podal podnět Kontrolnímu výboru (KV) obce, aby prověřil zda usnesení o vyhlášení referenda bylo dle zákona a v souladu s Jednacím řádem. 
• Podnět ke kontrole může dát kdokoli. Je to legitimní. Za mě na tom, že zastupitelstvo vyhlásilo místní referendum samo na základě toho, že se z případné stavby betonárny stalo v obci velmi diskutované téma nic problematického není. Výsledky kontoly opět budou projednány na zastupitelstvu den před plánovaným referendem.

• Na stránkách obce se objevil dopis zastupitelům od p. K. Zemana z Herinka ... jedná se o další pokus p. Kappela (prostřednictvím svého přítele) zastrašit občany naší obce, že pokud nebude betonárna v Dobřejovicích, tak bude v Herinku.
• Ta osobní rovina mi nesedí. Nicméně věcně: pan Zeman to nenapsal na hlavičkovém papíru obce a s jejím razítkem a jeho dopis nevychází z pověžení zastupitelstva obce Herink. Na druhou stranu v dopisu jen píše, že pokud betonárna nebude v Dobřejovicích a České štěrkopísky udělají Herinku nějakou nabídku, tak jí zastupitelstvo projedná. A to je samozřejmé. Ale není už jasné jak se k tomu zastupitelstvo Herinku postaví. Také v sousedních obcích jsou někteří lidé pro a někteří proti. Pokud bude referendum "Stop betonárce" úspěšné, měly by Dobřejovice otevřeně jednat se všemi okolními obcemi aby ke stavbě nedošlo.

• Zápis č.34 z jednání ZO obce byl vyvěšen bez ověření obou ověřovatelů pověřených zastupitelstvem
• Na stránkách obce opravdu visí Zápis č. 34 z řádného zasedání ZO (toto zastupitelstvo se většinou věnovalo právě vyhlášení místního referenda o betonárně) bez podpisu ověřovatelů. Pokud tomu tak opravdu je, tak je to alarmující! Ověřovatele si zastupitelstvo zvolilo, aby strvdili, že zápis věrně popisuje dění na zastupitelstvu a jeho rozhodnutí. A to jim viditelně nebylo umožněno. Tato skutečnost se bude projednávat na dalším zastupitelstvu, jak vyplývá z Informace o konání 35. řádného zasedání ZO.
•  p. Kappel svévolně neuvedl v návrhu na 35. jednání ZO mnou navržený bod " Petice NE stavbě betonárny" a bod "Reakce M. Sklenáře na dopis p. Zemana", přestože jsem jej poslal dle Jednacího řádu včas a řádně. 
• Nejsem schopen ověřit, zda to p. Sklenář posílal a případně kdy. Ale v návrhu programu v Informaci o konání 35. řádného zasedání ZO ani jeden z bodů není. Navíc bod " Petice NE stavbě betonárny" navrhoval p.Sklenář do programu 34. zasedání, ale nebylo to zastupitelstvem schváleno. Viz (neověřený) Zápis č. 34 z řádného zasedání ZO

---

Dopis p.Kappela a p. Krejčího má za cíl, abychom v referendu "Stop betonárce" zaškrtli NE a tedy aby se betonárna postavila.

Argumenty v dopise:

• proč jsou iniciátory referenda zpochybňovány odborné posudky..když Středočeský kraj rozhodl, že záměr ... nemá významný vliv na životní prostředí?
• Jak bylo uvedeno výše, hlavně proto, že je zpochybňována kapacita betonárky. Tedy že iniciátoři nevěří, že investorem uvedená kapacita bude konečná. A uvádí případ, kdy u reálné betonárky došlo k navýšení výroby 11x.
• proč je projekt označován jako megalomanský? zastavěná plocha objektů technologie, zásobníků, recyklace a administrativně-sociální zázemí (pro 5! osob) je celkem 1.000 m2, tj o 200 m2 méně, než má Dobřejovický zámek
  
• Posuzovat vliv záměru je podle zastavěné plochy a srovnávat to s plochou Zámečku je nelogické. Do zámečku chodí/jezdí děti do školy. Do Betonárny jezdí nákladní auta se štěrkem, cementem a betonem.... Zátěž spočívá v ovlivnění hlavně dopravou, prašností, hlučností a případný vliv na podzemní vody.
• Iniciátor referenda. p. Sklenář, jako jediný zastupitel nesouhlasil s postupem Obce proti výstavbě komerčního areálu na 190.000 m2s tisíci parkovacími místy.
  
• Tohle je osobní útok a nechce se mi na to moc reagovat. Nicméně podle toho, jak sleduji jednání p. Sklenáře, tak dlouhodobě je proti výstavbě komerčního areálu u Průhonic a Čestlic. Nesouhlasí ale s formou, jakou obec zvolila při prosazování tohoto nesouhlasu.
• Proč ty lži o bonitě?...pozemek je již mnoho let zavezen do výšky 1-2 metrů zeminou smíchanou se stavební sutí a s nálety křovin a proto byl již v minulosti zařazen jako plocha pro zastavění.
• Bonitu půdy nevnímám jako zásadní argument v této věci. I ve stávajícím územním plánu je tento pozemek určen k zástavbě, stejně jako většina pozemku v okolí. Nakonec tam něco stát bude a pole tam zpět nevznikne...
• Opravdu umístění za obalovnou a sběrným dvorem a oddělením od silnice II/101 zelení ohrožuje vzhled obce?
• Nepravda: betonárna má stát při pohledu z Dobřejovic před obalovnou a sběrným dvorem. Stačí se přesvědčit na mapě. Pravda: je to za silnicí II/101 a za stromy okolo ní. 
• Proč jsou mezi odpůrci iniciátorem uváděny Herink a Modletice? Podívejte se na naše webové stránky na dopis starosty Herinka. Podívejte se o jakém umístění betonárny hlasovalo zastupitelstvo Modletic. V obou případech hlasovali o jiném umístění betonárny, než je dnes navrhováno. Kromě toho usnesení Herinka z března 2016 není dogma. V současnosti posuzují zástupci obce možnosti rozšíření komerční zóny na základě společnosti Eurovia (obalovna)


• K dopisu p. Zemana výše, stejně tak jako ke stanovisku Herinka. Ke stanovisku okolních obcí v předchozím článku.  Pokud betonárna neprojde u nás, je jasné, že se investor pokusí postavit jí v okolí. Je třeba hned začít jednat s okolními obcemi, přednést jim argumenty a podepsat memorandum, kde se obce zaváží, že stavbu betonárny nepodpoří.


• proč tzv. petice "NE stavbě Betonárny Dobřejovice" a žádost o místní referendum - Betonárna Dobřejovice, které byly údajně podepsány stovkami obyvatel a na základě toho mělo být referendum vyhlášeno, nebyl nikdy předloženy obci?


• p. Sklenář navrhnul bod "Petice "NE stavbě Betonárny Dobřejovice" na jednání 34. zastupitelstva. Zařazení tohoto bodu zastupitelstvo neschválilo. Proto nemohla být petice určená zastupitelům předložena.
• p. Sklenář navrhnul zařazení bodu "Petice "NE stavbě Betonárny Dobřejovice" na zařazení také do programu jednání následujícího 35. zastupitelstva. Ve starostou zveřejněném návrhu programu tento bod (opět) není.
• Při projednávání návrhu na konání místního referenda na 34 zastupitelstvu bylo zřejmé, že pokud by došlo k vyhlášení referenda na základě žádosti občanů, podniklo by vedení obce mnohé obstrukce, které by znemožili konání referenda v den parlamentních voleb. Proto p. Sklenář přesvědčil zastupitele, aby na základě zájmu občanů vyhlásili místní referendum sami. To se nakonec stalo. 
• Vzhledem k tomu, že místní referendum vyhlásilo samotné zastupitelstvo, nemohlo k předání podpisových listin již dojít, protože.
• referendum ve stejné věci již bylo vyhlášeno
• pokud by bylo předáno, nebylo by jisté, které referendum probíhá (u každého způsobu vyhlášení jsou jiná pravidla)
• v podpisových arších jsou osobní údaje občanů, ty mohou být předány jen tomu, komu je návrh na referendu určen a pouze za účelem zádosti o vyhlášení referenda
• V pozadí tohoto argumentu je podezření, že podpisy byly zfalšovány. Sám jsem jako jeden z 10 dobrovolníků obcházel vás, sousedy, a získal jsem okolo 35 podpisů pod referendum a podobný počet pod petici. Všem byla podána informace o tom, čeho se referendum a petice týká, jaké jsou mezi nimi rozdíly, kdo může který dokument podepsat. Žádný z těch mých podpisů nebyl zfalšovaný. Všechny ostatní dobrovolníky osobně znám, shodli jsme se, že budeme dbát na 100% pravdivost údajů a podpisů a věřím jim, že to tak i nakonec bylo.


• Proč uvedl p.Sklenář v rozhovoru pro deník Právo účelovou lež, že v blízkosti betonárny by byl ohrožen rekreační okruh kolem Skalníka, vybudovaný z evropských peněz? Jako zastupitel je velmi dobře informován, že rekreační zóna je  vybudována výhradně za rostředky obce.
• Hlavní věc je, že betonárna leží opravdu hodně blízko rekreační zóny u Skalníka. Nejbližší vzdálenost rekreačního okruhu od pozemku betonárny je 118 metrů. Informace, z jakých peněz byla rekreační zóna placena je podle mě pro tuto kauzu irelevantní. Správně ale je opravdu, že to bylo z prostředků obce. Tím možná pro betonárnu hůře....
• Proč se dnes vymezuje proti zápisu ze stavební komise, když jeho návrh obdržel 3.8. s tím, aby k němu uplatnil připomínky. Nic takového neučinil....
• Tak tady je to tvrzení proti tvrzení. P. Sklenář uvádí, že připomínky uplatňoval, ale nebyly brány na zřetel - viz říjnový Dobřejovický zpravodaj strana 4.


• Máme nyní šanci ovlivnit co na předmětném území bude a pohlídat dopady na životní prostředí. Naposledy na tomto pozemku likvidovali stavební železo. Něco podobného, bez možnosti ovlivnit to z naší strany, tam může být znovu. Územní plán tam umožňuje provozy, které nám mohou vadit výrazně víc a nikdo nás o souhlasy žádat nemusí. Ke skládce štěrku a písku také nebyl třeba náš souhlas.


• Obec má právo a může ovlivňovat co se na jejím území děje! Připomínkami v územním a stavebním řízení, hlídá soulad činností s územním plánem, případně podává podněty na hygienu a další úřady
• Argument, že abychom ochránili životní prostředí navýšíme funkční využití pozemku nejsem schopen pochopit. Obec k návrhu investora nedala dosud žádnou připomínku a tak mi není jasné, jak to ovlivnění minimalizace negativních vlivů betonárny má vypadat.
• Navýšení funkčního využití pozemku zvýší zátěž na životní prostředí a zároveň navýší cenu pozemku. Pokud by změna proběhla, ale investor nakonec betonárnu nestavěl (například proto, že nebude schopen zajistit zdroj vody), bude ho moci prodat dál na stavbu jiných záměrů, které budou povoleny v tomto (navýšeném) funkčním využití. A prodá ho za vyšší cenu, než za kterou pozemek koupil. A na daleko horší záměry, než tam mohou být podle stávajícího územního plánu.


• Je pravdou, že obec z výstavby nebude nic mít? Je jednorázový příjem3 miliony Kč a každoročně 200.tis. Kč nic?


• Nikdo podle mě nezamlčoval, že je investorem slíbená finanční kompenzace obci. Jen bylo zpochybňováno, zda nám to za zhoršení životního prostředí stojí.


• Nelze připustit, abychom o miliony z rozpočtu přišli z důvodu neplnění uzavřené smlouvy. V červnu t.r., obec uzavřela, po souhlasu zastupitelstva, smlouvu s Českými štěrkopísky, kde se uvádí... "Pozemek bude nadále vymezen územním plánem jako průmyslová zóna nebo jiná plocha, ve které bude přípustné umístění stavby Betonárny; a toto zapracování Záměru do územního plánu bude Obec v maximální míře podporovat...." Hrozí, že investor, když záměr bude zmařen, a s velkou pravděpodobností tak učiní, bude požadovat po obci náhradu škody. Kdo případnou škodu, která může dosahnout i několika milionů korun (mj. za nákup pozemku) bude hradit - P. Sklenář, nebo obec?


• Investor může podle stavebního zákona a právní praxe žalovat obec o úhradu škody, pouze pokud dojde ke změně územního plánu ze stavebního na nezastavitelný. K tomu v tomto případě nedojde.
• Investor koupil pozemek za cenu, odpovídající jejímu schválenému funkčnímu využití. Cokoli navíc je (sice oprávněná, ale přece jen) pozemková spekulace. Pokud bude změna územního plánu zastavena, zůstane původní funkční využití. Nedojde ke znehodnocení pozemku.
• Pokud by se objevila případná žaloba na obec a pokud by byla úspěšná, tak je to vina toho, kdo za obec smlouvu vyjednal (starosta), že obec před touto eventualitou neochránil.
• Smlova byla opravdu projednána na 28 zastupitelstvu. Nebyla ale k dispozici celá. Viz Zápis č. 28 z řádného zasedání ZO "K návrhu vstoupil pan Sklenář, který kritizoval, že text smlouvy nebyl zastupitelům předán....K tomu vystoupil předsedající (starosta), který uvedl....že není potřebné ani vhodné schvalovat plný text. Je však potřeba schválit podstatné parametry smlouv a ty byly zastupitelům sděleny." Pokud je ve smlouvě nějaká možnost sankcí, tak je to asi podstatný parametr smluv, ne? O ničem takovém ale zastupitelstvo nebylo informováno!
• Zmiňovaná smlouva z 20.2.2017 nahrazovala smlouvu ze 27.6.2016, která se týkala stejné věci, ale jiného pozemku. V ní je v bodě 2.2. psáno "Obec nenese žádnou odpovědnost, pokud výsledek procesů a řízení...bude pro Záměr nepříznivý....". To podle mě chrání obec dostatečně. S ohledem na výše uvedené by to mělo být stejně uvedeno i ve smlouvě nové. (EDIT: Tak podle aktuálních informací má tento bod opravdu i nová smlouva z roku 2017)